Říjen 2012

Chci se vrátit...

29. října 2012 v 22:03 zápisníček
...a to hned zítra.

Škola mě teď pěkně zmáhá, ale mám pocit, že to tady prostě potřebuju a tu chvíli si udělám. Hlavně pro sebe. Takže od zítřka zase jídelníčky. Zase si musím zvyknout chystat svačiny, žádné zapomínání snídaně nebo pití do školy. Chce to zase řád. Nebudu na sebe krutá, ale prostě jím zdravě.
S cvičením to moc dobře nevidím, protože na to přicházím domů moc unavená a mám moc práce, takže ybch si hoa si nechala na víkend nebo když bude volný den. A další věc, kterou mám povolenou jsou školní obědy. Budu se snažit vybírat tu zdravější verzi, ale teplé jídlo si odpírat nebudu. Dělala jsem to dřív a nějak to nedopadlo..Málokdy jsem si byla schopná něco pořádného připravit. Nakonec jsem skončila s tmavou houskou a to byl celý oběd. Už ne!!!! nebudu hloupá!

Mimochodem, nechcit o zařeknout, ale příjde mi, že to se mnou vypadá psychicky lépe :)


Tak zítra..! ♥

co dál?

17. října 2012 v 23:05 zápisníček
Ozývám se po dlouhé odmlce. Nějak jsem se pořád nerozhodla, co s blogem. Ani nevím, co se svým životem. Holky já bych tak potřebovala pořádně pokecat.
Nemůžu ze sebe vydat smysluplný článek, kterým bych vám řeklam jak to se mnou je, co bude s blogem, s hubnutím. Je toho tolik. Nevímm čím bych začla. Nevím, co je důležité a co jsou jen zbytečnosti. Je mi do pláče, když se nad sebou zamyslím. Snad mě obdaříte nějakým kometářem, který mi rozsvítí v hlavě, protože samo to asi nepříjde. Jsem bezradná. Nic mě nebaví, škola mi nejde, hubnutí mi nejde, kamarády téměř nemám, s přítelem pořád takové, že přežíváme, doma žádná sláva. Pořád se jen topím v depkách., Nějak na svém životě nemůžu najít žádné plusy a i kdybych našla tak je tolik záporných věcí, že mě to topí ještě níž než jsem. Tak moc se přetvařuju, cítím to na sobě, nechci to dělat,a le uvědomím si to, až je pozdě. Nejsem vůbec svá. Třeba ve škole, vůbec se tam necítím. Moje sebevědomí je úplně na nule...Myslím si, že už jsem v pohodě, nestojím na váze, každé ráno (asi tam pro jistotu nejdu abych s nezhrozila, ne protoze jsem se s tím poprala), neřeším tolik jídlo (kolik má co kcal, jak to vycvičit, kolik ej to gramů), ale stejně pořád toužím po tom být krásná a hubená (jako každá? možná, ale je to dost přehnané. Musely byste mě vidět, jak čaruju hodiny před zrcadlem - co na sebe aby to nebylo obeple kolem boku, abych nevypadala tak jak vypadam, co s vlasama at nepoutam pozornost na svou postavu a...) Prostě je toho tolik a stejně celý článek omílám jen to jak vypadám, přitom je tolik důležitějších věcí co mi nejdou....!

Sakra, kdy už se něco stane?