close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Kdy?

16. června 2012 v 14:11 |  zápisníček
Musím se vypsat, nemám si s kým popovídat. Nikdo mi nerozumí (nebo nechce?). Hubnutí? Ehm snažím se nepřibrat. Teď to nějak nejde. Jsem totálně na dně vynervená, vystresovaná s takovou možná tak přiberu. Nevzpomínám si kdy naposledy jsem b yla šťastná. Upřímně šťastná. Pořád jen nějaká přetvářka, sama sobě si namlouvám, že je vše v pohodě ale není. hrozně jsem přibrala a štve mě to, tolik usílí co mě to stálo, kolik jsem se nacvičila a teď je to všechno pryč. Vždycky jsems e zvedla a optimisticky šla dál, ale teď se nějak zvednout nemůžu, pořád padám zpátky na zem.

Chybí mi přátele. Nebo aspoň někdo komu budu stát za to aby se mnou trávil volný čas rád. Potřebuju někoho kdo pochopí jak mi je a nebudu se před ním muset přetvařovat. Někoho kdo mě podpoří a pomůže mi ze všeho se vyhrabat. Vždyť mi stačí tak malo.Stačí mi když jsem s někým a nenudím se. Příjde mi, že se snažím být pro všechny dobrá a stejně se mi to nedaří navíc ubližuju nejvíc sama sobě. Jediný koho mám je moje bývalá spolužačka, nejlepší kamarádka. Když jsem s ní je všechno fajn, ale když si píšem smsky, jakoby to ani nebyla ona. NO spíš my si ani nepíášem. jen když něco chce nebo potřebuje. Je hroozně zamilovaná, takže každý víkend věnuje tomu svojemu a na mě má málokdy čas. Samozřejmě, že to chápu, i když už jsou spolu dost dlouho na to aby pochopil, že má i kamarády. No to je jedno to sem teď tahat nebudu. Jde o to, že už ani ji nemužu napsat pojď ven a mít jistotu, že mě nenechá ve štychu.
Druhá osoba je můj přítel (jak to se mnou ještě dlouho vydrží to nevím). Jenomže on je prostě...zvláštní.. Poslední dobou si říkám, jak můžu s někým tak bezcitným být už víc než 2 roky.. No to sem tahat taky nechci. Ale on není ten který by mě pochopilm což mě mrzí po tak dlouhé době. Rodiče mají svých starostí víc než dost, ale vím, že mamka mi kdykoli pomůže, takže nebýt jí nevím, kde bych teď byla. A moje milovaná velká sestřička? Našla si teď novou kamarádku a momentálně místo sobotního oběda u nás je teď někde s ní. (Jo přesně tu se kterou jedou k moooři - že by mě vyměnila za ní?)

Mimo to za mnou dnes přišel taťka (je to už starší člověk, poslední dobou je nemocný a mám ho hrozně ráda)..Vyvalil na mě takový upřímný úsměv a s trakovou jiskrou v očích mi jako malé dítě říká: " Večer budem grilovat jo?" Tak moc jsem mu chtěla ten zářivý úsměv vrátit, jako tomu bylo dřív, dkyž jsem byla menší. Jen jsem s úsměvem přikývla. Jak jsem mu asi mohla říct, že už dnes mám plán. (Mám jít totiž k příteli, že si uděláme večeři a přespím tam.)
To prostě nešlo.Navíc moje sestřička, která o ničem nevěděla (což ji trochu omlouvá) dnes volala, že nepříjde na oběd, že je s tou kamarádkou, takže nejspíš anid nes nedorazí. Doteď nevím jak dnešek proběhne ale už teď vím, že mě to bude hrozně mrzet když se nezúčastním. Maso už je připravené, asi se mnou počítají když už segra zklamala. Bojím se, že už tady taťka nebude dlouho a já nechci nikdy litovat, že jsem s ním trávila málo času. Nadruhou stranu můj přítel tohle nepochopí. On rodinu nijak nebere. Jemu jsou tyhle rodinné záležitosti ukradené. Je to špatně, že bych raději zvolila možnost být s rodinou? Proč mě nepochopí a nezkusíme vymyslet nějaký kompromis. Třeba, posedět s našima a pak jít k němu. Nebo si večeři udělat taky u nás na grilu a pak odejít.
Dobrá možná jsem včera nebyla nejmilejší, ale on věděl, že mám depku. Bylo na místě aby se odešel bavit s kamarády, místo aby se věnoval mě? Zaslouží si vůbec abych dala dnes přednost jemu?
Měl přespat u kamaráda a přijít dnes ke mně, že spolu posnídáme a pak půjde domů... Vzbudila jsem se už kolem sedmé, "hmm to asi ještě nebude vzhůru", napadlo mě. Po půl hodině už sjem měla docela hlad, ale slíbila jsem mu že posnídáme spolu. Šla jsem si teda ještě lehnout..Potom miv olá, že už je na cestě ke mě.. Tak jsem holt musela vylést z postele, šla jsems i za ním ven sednout. A on na mě, že prej nemá hlad. No bezva, tak si můžeš víš co. Opravdu krásně mi začíná den. Klidně jsem se mohla nasnídat už dávno.
Maličkost? Možná, ale takových malčkostí je teď už nějak moc.
Tak jsem posnídala sama on jel domů. měli jsme v plánu že dnes budeme dělat banánové muffiny. Ještě jsme si psali, říkám, že dneska mamka dělá řízky tak, že nebudu obědvat. Že si dám místo oběda muffina. Ptám se ho, kde je budem dělat, jeslti u nás nebo u něj. Prostě jsem doufala, že mu dojde, že když jsem bez oběda mohli bychom je udělat už třeba ve dvě, že jeslti mu to nevyhovuje v tu dobu u nich tak že můžem kldině u nás. Néé nepochopil, spíš mi přišlo, že pochopil, ale chtěl mě naštvat. Jediné co totiž vyřešil bylo, že mám kolem čtvrté přijet a že je uděláme u nich...OK TAKŽE MÁM DO 4 HLADOVĚT? NEBO MĚ CHCEŠ VYKRMIT JEŠTĚ VÍC, KDYŽ VIDÍŠ, ŽE SE SE SEBOU SNAÍM NĚCO DĚLAT?

Na školní výlet jsem nejela. Škoda peněz. Měla jsem k tomu "super" plánu třídního uplny odpor. Mylslea jsem si že si udělám skvělý prodloužený víkend. Zdravá jídla cvičení, nějaký výlet s miláčkem, zábava...Opak se stal pravdou.
Prostě je všechno na nic..Připadám si na všechno sama. Poslední dobou je to fakt už vyhrocené. Mám úplné zachvaty zuřivosti. Nejraději bych všechno rozmlátila (včetně sebe). A není to jen pár těchhle problémů. Kdybych měla napsat všechno, co mě tak štve...

Já chci prostě všem vyhovět. Být pro všechny dobrá, ale když to někdo nedokáže ocenit a vžít se do mé situace jde to jen těžko. Každý je jiný...Nikdo není přizpůsobivý jen já? ne ja už taky nebudu nebudu nikomu vyhovovat. Budu dělat toc o sama uznám za vhodné, budu milá na ty kdo si to zaslouží.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Annie Annie | Web | 16. června 2012 v 14:26 | Reagovat

taky si přijdu na všecko sama, bez přítele, bez přátel a totálně na hovno...jinak ne nehubnu,ten jídelák je akorát bez svačiny v práci sem neměla na jídlo vubec čas

2 Saphire (dirty liar) Saphire (dirty liar) | Web | 16. června 2012 v 15:30 | Reagovat

asi tak.. je z tebe cítit velký smutek, ale i taková apatie.. pořád bys mohla zkusit pozvat přítele k vám na grilování..k tomu, jak jsi psala, že je bezcitný.. já jsem taky tak trochu bezcitná, chladná a říkám si, jak se mnou může někdo vydržet a i kdyby, stejně já s nikým nevydržím..
je skoro léto a mně přijde, že jsou všichni v takovém špatném stavu, v zimě se říkalo "to je za zimní deprese, až bude sluníčko, bude to lepší", ale jaksi není..
jo, taky se snažím spíš nepřibrat, moje snaha o hubnutí.. ach, teď lituju, že jsem si nevážila toho, jakou postavu jsem měla a chtěla víc..
všechno je to na nic, přijdou prázdniny a co bude člověk dělat, když vlastně nikoho nemá? bude schovaný doma a jíst.. chtělo by to NĚCO..jenže co?..

3 gav-i-ana gav-i-ana | Web | 16. června 2012 v 17:04 | Reagovat

božínku, jakobych první dva odstavce psala já :/ promin ale ted je mi oneco lepe, kdyz vim, ze to nekdo vnima stejne....jsi dobra ze k tomu vsemu zvladas jeste chlap. na to bych vazne neměla nervy...myslim, ze kdyby prokoukl me vztahy k jidlu, aby si by na me nemel nervy on :/

4 FatLady FatLady | Web | 16. června 2012 v 21:04 | Reagovat

ach jo broučku, hele upřímně se tě zeptám, proč s přítelem si, když se chová jako debil? Nepomůže ti, nevyslechne tě, nepostará se o tebe, když potřebuejš?
Chodvat se ke mě takhle miláček, tak už s ním dávno nejsem, jelikož jsem si tohle už jednou zažila. NIkdy tady nebyl, když jsem potřebovala, jako by mu to bylo jedno, jestli mám problémy, nikdy se nezeptal co se děje... To s tou kamarádkou, ta taky není moc "nejlepší" když tě odsune na druhou kolej kvůli klukovi... Já jsem jedině ráda za to, že mám miláčka, jako bych na tom byla stejně jako ty. Upe se v tobě vidím... Touhle dobou jsme před třema rokama, na tom byla stejně. Snažila jsem se zhubnout, přítel se o mě nestaral, že mám nějaký problémy ho nezajímalo, nesnažil se mi nijak pomoct. Jako bych to psala celý já před třema rokama... .-(  doufám, že se to co nejdřív zlepší!

5 Lilly de Paris Lilly de Paris | Web | 17. června 2012 v 15:29 | Reagovat

Taky se mi zdá, že přítel není úplně ideální.. A druhá věc, to jídlo. Vidíš kolik problémů ti přidělává? Jsi naštvaná, že ses mohla nasnídat už dřív.. že ses mohla naobědvat a nečekat, že si dáš muffin. Mohla sis dát oběd a muffin si nechat třeba na zítřek, ne?:-) Znám to, dělala jsem to taky. A bylo to fakt špatné. Dokázala jsem se s přítelem pohádat proto, že chtěl jít na večeři později než já obvykle jím. Šílenost. Jistě že chceš zhubnout, ale vždycky to jde nejlépe, když to přestaneš tak moc řešit...
Jinak myslím si, že je jedině dobře, že chceš trávit čas s rodinou. Tu máš jen jednu..

6 laara laara | E-mail | Web | 18. června 2012 v 23:20 | Reagovat

Veľa šťastia miláčik, aby sa ti to dalo všetko dokopy... :/ Mrzí ma, že máš taký nanič pocit zo všetkého. To s tatinkom poznám, môj je už podľa mňa tiež starý a tiež nie najzdravšie, tak s ním trávim čo najviac času. Ak chce so mnou tráviť čas, keď mám dohodnuté rande, tak idem s oboma mojimi chlapmi na pizzu, na pivo, proste niekam všetci traja. Moc sa nemajú o čom rozprávať, ale aspoň som s nimi oboma... Pokiaľ je priateľ taký, aký si ho opísala, asi by som s ním nezostávala tak dlho. Máš na lepšieho a možno ti potom hneď aj bude lepšie. Pre mňa je frajer aj najlepší kamoš, takže sa mi tým kopa vecí vyriešilo a mám vždy  - skoro - človeka, ktorý mi je oporou... Možno by si s ním nemala zostávať dlhšie. A keď nebudeš mať chalana, budeš mať aspoň viac času budovať vzťahy s kamoškami, rodinou a tak... :)

7 kimi kimi | Web | 19. června 2012 v 14:18 | Reagovat

Ahoj, četla jsem tvůj článek a musím se vyjádřit. :) Občas mě naserou stejné maličkosti jako tebe, to chlapovi nikdy nedojde.. :) Důležitá jsi především TY, starej se o sebe, o svoje tělo pak budeš šťastnější. Hodně šťěstí.

8 Kim Kim | Web | 20. června 2012 v 9:18 | Reagovat

Děkuji za komentář. Budu se snažit to tak nějak udělat, tedy zpěvnit a zároveň aspoň ty 3kg zhubnout. ;-)

9 Batty Shark Batty Shark | Web | 23. června 2012 v 13:23 | Reagovat

Krásko :( :) Vidím že máš opravdu hodně starostí :) napsala jsi to dobře možná to zní jako maličkosti ale ono když je těch maličkostí moc tak je to dost těžké.Víš co ti poradím jako první bys měla vždy dávat přednost sobě ... myslet hlavně na sebe na svoje zdraví .. pokud ti přijde že tě tvé okolí vysává měla by sis udělat čas opravdu jenom pro sebe a třeba i udělat nějáké radikální kroky pokud citíš že by se tím mohlo vše zlepšit .. a za druhé v tvém případě by měla být rodina .. pokud je to s tatíkem tak jak říkáš ( což mě až hrozivě mrzí ) měla bys s ním trávit tolik času kolik bys chtěla :) přesně jak si to řekla abys později nelitovala že si s ním nestrávila dost času .. s přítelem jak koukáš to nemáš lehké nevím co ti poradit :( mrzí mě co ted prožíváš mco ti přeju aby se vše co nejdřívě srovnalo :)

10 Suzie - SB Suzie - SB | Web | 24. června 2012 v 12:56 | Reagovat

Já to mam asi takhle taky. nemam přítele, jak tak vidim kamarádky se ke mě zachovaly no zkrátka jako svině.. sem taky na všechno sama.. ale věřim, že se to srovná! jsme tu aspoň pro sebe.

11 Annie Annie | Web | 24. června 2012 v 21:27 | Reagovat

děkuju za pochvalu,od tebe si zvlášt cením:P:)

12 Albi Albi | Web | 27. června 2012 v 17:22 | Reagovat

Ahoj, na tvém blogu jsem sice poprvé ale kdyby jsi potřebovala tak kdykoliv napiš. Taky se snažím hubnout, tak ráda o čemkoliv pokecám. Nad přítelem bych se asi zamyslela nebo si sním aspon zkusila promluvit,proč se takto chová. :-) Držím ti palce :-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama